ZPOVĚĎ AUTORA STRÁNEK : Zbytek svého života věnuji záchraně Chvojna.

Tomuto pokladu odevzdám vše, co budu moci. Mým cílem je přivést na Chvojen co nejvíce lidí, aby zde mohli čerpat tu magickou sílu kladných zón, občerstvit se duchovně a přehodnotit svůj život ve prospěch sebe samého.

VÁCLAV VII. JOSEF POTŮČEK Z MEZIHOŘÍ

Můj stručný životopis

Narodil jsem se 2. 7. 1936 na asi 350 let starém rodinném gruntu Potůčků. Ve třech letech tragicky zemřel můj otec František. Školu jsem začal navštěvovat roku 1942 v Týnci nad Sázavou. Němci nás však za protektorátu Böhmen und Mähren vystěhovali, a tak tomu bylo až do roku 1945. Poté jsme se vrátili zpět, tentokráte do vydrancovaného gruntu. Školu v Týnci jsem dokončil roku 1951.

Za dob komunistické totality, kdy jsme já ani můj bratr Jaroslav nesměli studovat z důvodu našeho šlechtického původu, jsem byl poslán na práci do dolu Koněv. Mého bratra poslali do Jáchymova. Když jsem vážil asi 38 kilogramů, zesláblého mě přivezli domů nechat zemřít.

Po letech rehabilitace jsem se opět vrátil do práce. Pracoval jsem jako řidič nákladního vozu, později jako řidič TAXI. Zde nastal v mém životě zlom. Při jedné jízdě jsem se seznámil s PhDr. Antonínem Hejnou, CSc. Tento muž prováděl výzkum sídel za dob Přemyslovců v Čechách. Na Chvojně u Konopiště jsem mu asistoval jako sensibil v letech 1964 až 1972. V roce 1968 jsme zde potvrdili přítomnost Keltů. Chvojen mi učaroval natolik, že mě úplně pohltilo, jaký skvost zde, blízko zámku Konopiště máme.

Za dob totalitní cenzury nebyly zveřejněny všechny informace. Péči o Chvojen a veškeré materiály z dob výzkumu tohoto místa mi osobně předal Dr. Hejna v Brně roku 1986, na smrtelné posteli.